Broušení nožů do traktůrků.

Nejen žací nůž do sekaček potřebuje nejlépe před každou novou sezónou nabrousit. I nože do zahradních traktůrků potřebují zkontrolovat a nabrousit na sezónu. Ač jsou v těchto strojích žací nože dva, oba bývají shodně při každoročním sečení poškozeny. Je vysoká pravděpodobnost a praxe, že pokud jeden žací nůž zachytí jakékoli těleso v porostu, vlivem sečení a prolínání nožů v kosišti se poškodí oba nože. Oba nože je pak potřeba demontovat, přebrousit stávající poškozené ostří a nejlépe pod stejným (továrním) úhlem ostří obnovit. Pokud se jedná již o několikeré broušení, kdy nelze přesně rozpoznat i vlivem opotřebení a poškození původní ostří zvolit úhel ostří v rozmezí 30-35° - samozřejmě pokud lze, je nejlepší dodržet úhel původní z výroby. Výšší úhel nad 35° už nemusí tak dobře trávu řezat, a bude ji spíše trhat, uškubovat a výsledkem je tráva roztřepená, nedosečená - "užmoulaná". Nižší ostrost žacích nožů má taktéž za následek, že sekačka musí při sekání vynaložit více energie k sečení, což se projeví na chodu sekačky (dusí se) nebo může i z nepatrné části zvýšit spotřebu paliva. Úhly pod 30° se používají spíše u "delikátních" trávníků, které jsou velmi dobře udržovány a je velice nízká až žádná pravděpodobnost cizích těles v trávníku, trávník je bez krtinců, výmolů, větviček apod. Při úhlech pod 30° se ostří významně tenčí. Výsledkem je sice vysoká řeznost nože, ale úbytkem materiálu na ostří daleko lehčeji dojde k jeho poškození od otupení po vyštípnutí nebo vylomení části ostří. Nejlepší ostří je takové, které trávu bez problému uřízne, ale v případě kontaktu s tvrdším, nebo houževnatějším materiálem nedojde k jakémukoli významnějšímu poškození ostří. Při broušení žacích nožů (ať do sekaček nebo traktůrků) výrazně nedoporučuji broušení úhlovou bruskou (flexa) nebo klasickou stolní bruskou. Tyto stroje vám sice podstatně ulehčí a zrychlí práci, ale při nedodržení určitých pravidel strojního broušení většinou nevyhnutelně dojde k poškození daného žacího nože. Úhlová bruska ( flexa) a klasická stolní bruska jsou vysokootáčkové stroje. Ty mají za důsledek sice rychlé ubírání materiálu, ale na druhou stranu poměrně velmi rychle zahřejí broušený materiál, kde vlivem vysokých teplot (změna barvy materiálu v místě a okolí broušení - modrá, fialová, šedá, žlutá apod.) dochází ke změnám struktury oceli, měkne - tvrdne. V případě těchto tepelných změn má pak daný materiál tendence se rychleji otupit (změkne - popouštění) nebo v opačném případě zlomit, odlomit nebo "úštípat" - (ztvrdne - zakalení). Proto má ocel těchto žacích nožů svá specifická kritéria aby byla dostatečně tvrdá, aby se po chvíli neotupila a na druhou stranu aby při kontaktu s tvrdším materiálem nepraskla. I průběžné chlazení v externí vodní lázni nemusí mít přínos, jelikož k zničení broušeného místa může dojít v řádech milisekund. Stačí jen o drobet více přitlačit, nebo na daném místě zůstat o 0,5s déle a je hotovo. Následné zchlazení jen dovrší dílo zkázy. Proto jestli mohu ze své strany doporučit, k broušení žacích nožů (stejně tak i jiného řezacího nářadí) používejte pro ruční broušení pilník nebo smirek, v případě strojního broušení pak POMALOběžné brusky a naprosto nejlepší s přímým vodním chlazením. Nebo svěřte tyto nástroje k odbornému nabroušení :-) Každý nově nabroušený nůž, je potřeba vyvážit ! Nevyvážený nůž = vibrace, chvění. Vibrace a chvění = poškození ložisek, hnacích hřídelí a v případě sekaček i možnost poškození motoru, jelikož nože sekaček jsou napřímo namontovány na motorové hnací hřídele, takže tyto vibrace a chvění může nepřímo procházet do středu motoru ! Je to stejný efekt a důsledek jako při nevyvážených kolech na vozidle. V vyvážení nože vám postačí i jakýkoli šroubovák, nebo hladká rovná tyč - kulatina. Upevněte do svislé polohy a nůž středem vložte. Nožem "nastavte" čas 10:20 nebo 14:40 popřípadě 14:45hod. V případě dobrého vyvážení zůstane nůž v této pozici. Jakmile se z těchto pozic vychýlí, ta část která bude padat dolů jelikož je těžší (po broušení na ní zůstalo víc materiálu), tuto je nutno ještě po ploše ostří ubrousit dokud nedojde k situaci, že při opětovné zkoušce zůstane nůž ve výchozí nastavené pozici. Pro přesnější vyvážení se pak používá důmyslnější varianta - středové kolo s ložiskem kolmě uchycené. Do něj se nůž středem vloží a lehkoběžné ložisko důkladněji odhalí vyváženost nože. Vzhledem k různorodosti průměrů vnitřních upevňovacích otvorů nožů může být tohle používání částečně nepraktické. Jednoduchý a velmi přesný je způsob přímo pomocí vyvažovacího kužele pro žací nože. Vyrábí se z plastu nebo jako kovový odlitek. Jedná se o dutý stupňovitý kužel (od průměru cca 12mm po cca 25mm) který stojí na podstavě ukončené špičkou. Při položení středem otvoru nože na kužel (do patřičného průměru) dojde v případě rozdílů vah na stranách nože k okamžitému převážení na danou stranu. Máme nabroušeno a vyváženo. Proběhla kontrola kosiště, řemenových rozvodů pro nože, přimázlá ložiska tak hurá do sekání :-)